Itálie: psi, pravidla, daň a cestování

Každý pes musí být označen a zaregistrován v SINAC, celostátním registru zvířat v zájmovém chovu napájeném regionálními registry, veřejným nebo autorizovaným soukromým veterinářem do 60 dní od narození a v každém případě před prodejem nebo darováním. Změny majitele, stěhování a úmrtí se musí zaznamenat do 7 dní a ztráta nebo nález do 48 hodin. Regiony stanovují pokuty, například 150 až 900 eur za porušení ve Friuli-Venezia Giulia.[2]

Mikročip implantovaný autorizovaným veterinářem je jedinou přijímanou identifikací psů a je povinný v celé zemi. Veterinář údaje zaznamená při čipování nebo do 48 hodin. Samotná registrace je v Benátsku bezplatná; poplatek za čip stanoví veterinář.[3]

Itálie nemá daň ze psa. Národní daň ze psa podle čl. 6 zákona 281/1991 byla s účinností od roku 1992 zrušena.[4]

Neexistuje všeobecný test ani licence majitele. Dobrovolně existují kurzy pro majitele zakončené osvědčením zvaným patentino, ale po pokousání nebo útoku může obec na radu místní veterinární služby nařídit majiteli jeho absolvování na vlastní náklady.[5]

Pojištění odpovědnosti není pro běžné psy povinné, ale majitel vždy občanskoprávně i trestněprávně odpovídá za újmu, kterou pes způsobí. Majitelé psů zapsaných v místním registru psů s vysokým rizikem agrese u veterinární služby musí uzavřít pojištění odpovědnosti vůči třetím osobám a ve městech a na veřejných místech držet psa na vodítku a s náhubkem.[5]

V městských oblastech a na místech přístupných veřejnosti musí být pes na vodítku nepřesahujícím 1,5 m, kromě oblastí pro psy určených obcí. Majitel musí mít vždy u sebe pevný nebo textilní náhubek a nasadit ho, když hrozí nebezpečí pro lidi či zvířata nebo když o to požádají úřady. Kdo venčí psa ve městě, musí uklízet jeho exkrementy a mít u sebe prostředky k tomu.[5]

Opuštění zvířete je trestný čin trestaný až rokem zatčení nebo pokutou 5 000 až 10 000 eur, o třetinu více, pokud se stane na silnici nebo vedle ní, a zákazem řízení na 6 až 12 měsíců, pokud je použito vozidlo.[6]

Od 1. července 2025 je zakázáno držet zvíře uvázané na řetězu nebo podobném poutu, které mu brání v pohybu na místě, kde žije, s výjimkou doložených zdravotních důvodů nebo dočasných bezpečnostních potřeb. Pokuta činí 500 až 5 000 eur.[7]

Cvičení nebo chov psů ke zvýšení agresivity a doping psů jsou zakázány. Nezletilí a osoby s určitými trestními odsouzeními nesmějí vlastnit ani chovat psa uvedeného jako vysoce rizikový. Itálie v tomto nařízení nevede žádný národní seznam plemen; riziko se posuzuje u každého psa zvlášť.[5]

Zvíře cestuje s majitelem a potřebuje mikročip, očkování proti vzteklině podané ve věku 12 týdnů nebo starším a platné od 21 dnů po základním očkování a unijní pas zvířete. Nejvýše 5 zvířat na vozidlo.[8]

Zvíře potřebuje mikročip, platné očkování proti vzteklině (ve věku 12 týdnů nebo později, platné 21 dní po základním očkování), zdravotní osvědčení zvířete s platností 10 dní pro vstupní kontroly a podepsané nekomerční prohlášení. Musí vstoupit přes místo vstupu pro cestující. Nejvýše 5 zvířat na vozidlo.[9]

Vyžaduje se u zvířat ze zemí mimo EU, které nejsou na seznamu EU. Vzorek krve se odebírá nejméně 30 dní po očkování a nejméně 90 dní před vystavením osvědčení, testuje se v určené laboratoři, výsledek 0,5 IU/ml nebo vyšší. Při cestování mezi zeměmi EU se nevyžaduje.[9]

Léčba proti tasemnicím se u psů vyžaduje jen při vstupu do Finska, Irska, Malty, Norska a Severního Irska, podává ji veterinář 24 až 120 hodin před vstupem. Při vstupu do této země se nevyžaduje.[8]

Podmínky vstupu do EU neuvádějí žádnou karanténu pro zvířata, která je splňují.[9]